Judul: Berbagi Info Seputar Ach ti muži (1. část) Full Update Terbaru
link: Ach ti muži (1. část)
Berbagi Ach ti muži (1. část) Terbaru dan Terlengkap 2017
Na jednom blogu jsem si přečetla zajímavý článek, ve kterém slečna uvažovala nad tím, jak pochopit muže. Trefně článek zakončila větou "Potřebuji školení". Čímž mě inspirovala k sepsání mých dosavadních zkušeností s muži (a na to, že jsem s mužem oficiálně jen dva roky, je jich nějak moc), respektive s mužem, protože jsem si našla svého prvního přítele v sedmnácti a jsem s ním doteď, přičemž je mi skoro dvacet. Prostě ty chlapy nepochopíme ani na smrtelné posteli, každopádně toto je takovým mým posledním přáním, než opustím tento svět. Aby mě před smrtí něco tzv. "osvítilo" a jednou větou mi byla sdělena podstata bytí mužů a vysvětlení jejich chování. A to si odnesu sebou do hrobu. V článku můžete najít pár pro mě absolutně nepochopitelných věcí ze života s mužem.Při psaní tohoto článku myslím na svou maminku. Jak mi už několikrát říkávala větu: "Nesnaž se. Chlapy nikdy nepochopíš." (Tuto větu budu šířit i já, a myslím, že se bude šířit dál po celé generace. Stala se mou mantrou. Díky mami.) Dokazuje to i její, mnohdy rezignovaný až zoufalý výraz, když můj tatínek něco špatně pochopí, nepochopí, udělá špatně, nebo neudělá vůbec. Takovým situacím se už ani nedivím, protože jsou běžné. Přídomek "běžný" získaly situace i v mém životě s mužem.
Než se pustíte do čtení těch situací, kdy mi šla hlava kolem, respektive nešla kolem, ona se na mě podívala s očima obrácenými v sloup, otočila se elegantně na patě a řekla: "Ty jsi ale blbá, proč jsi sakra s chlapem? Vystačíš si sama." Když totiž takové situace nastanou, pokládám si otázku, jak je možné, že všichni chlapi, se kterými jsem měla možnost se setkat, nějaký čas pobýt nebo si popovídat, jsou úplně stejní.
A když dojde na situace, ve kterých já jako žena absolutně nerozumím jejich počínání, říkám si, jestli je chyba na straně ženy nebo muže. Přičemž tady dojde samozřejmě k rozkolu, protože žena zastává názor, že vždy může za nastalou situaci či absolutní nesmysl chlap, protože nepřemýšlí. Načež se v obranném postoji chlap vytasí s větou: "Nemysli, nepředpokládej, a raději mi to příště pořádně vysvětli." To je chlapova univerzální omluva na všechno. Že za to můžu vlastně já. Ale ani je nenapadne, že tímto nám ženám ukazují, jak jsou tak primitivně nastavení, že potřebují manuály ženami vytvořené. A to se vy chlapi ani trochu nestydíte? Jak je potom možné, že vás my ženy i přes to máme tak rády, nedej bože, že vás milujeme?! Když jste na zabití?!
Milí pánové, tady nedělám z žen bytosti, které jsou stvořeny z dokonalosti, ale ptám se, proč tomu tak je. Protože chlap bez ženské (vypustíme nyní sexuální orientace jiné než heterosexuální) nemůže přežít. Nelíbí se vám to? Budu ráda za každý názor, který má racionální podtext a logiku.
* * * * * * * * *
Aktuální přehled nepochopitelných výroků a situací (pro lepší přehlednost účastněných osob nazvu v konverzaci muže mužem (M) a ženu ženou (Ž):
Situace číslo 1:
- Jsme v obchodě, můj muž si vybírá pečivo. Po chvíli si vzpomenu na to, že jsem si chtěla koupit kefírové mléko, přičemž jsem zapomněla, jak se vlastně to mléko jmenuje.
Ž: Tak si ještě můžeš na cestu koupit to mlíko, jako já někdy, no takové to ochucené jak bývá, jak se to jmenuje?
M: Hm..
Ž: Sakra tak jak se to jmenuje? Já si nemůžu vzpomenout.
M: Hm, bílé.
Ž: (odchází s výrazem naprosté rezignace k pokladnám a hlesne na muže přes rameno) Nechci být sprostá, ale to si ze mě doprdele děláš srandu?!
Situace číslo 2:
- Jsme doma, je večer, já se vrátila z nákupu, muž objevuje v košíku umístěném na lednici sladkosti, které jsem nakoupila. Něco na mlsání doma, něco pro něj na cestu. Nachází se tam dvě Delisy (jedna pro něj a jedna pro mě), sušenky a balíček bonbonů.
M: Jé ty jsi koupila ty hnusné, to jsi nemohla koupit kokosové?
Ž: Hele, když něco chceš, buď mi to řekneš, nebo vyfasuješ seznam a půjdeš nakupovat sám, přičemž dostaneš útratu na můj nákup důležitých věcí a kraviny, které si přeješ ty, si koupíš za svoje. Jasné?
M: Hmm jsi zlá. A můžu si to sníst? (držíc v ruce jednu Delisu)
Ž: No samozřejmě, vždyť je to pro tebe.
- Druhý den přichází můj muž za mnou do práce, sedne si přede mě a povídáme si, je chvíli před zavíračkou.
Ž: Tak co, oběd byl dobrý? Snědl jsi ho?
M: Hm, králík se ti povedl, ale moc ho nemusím. Uvažoval jsem, že si dám místo něj těstoviny s kečupem...
Ž: (vyvalí oči, zrychleně dýchá) Říkala jsem ti před nějakou dobou, že chci slyšet věci, které jíš nebo nejíš. Dokud neřekneš, bude uvařeno to co bude uvařeno, a ty si jez co chceš. Králíka ti znechutila tvoje babka svými způsoby přípravy. U mé mamky králíka jíš s chutí.
M: Hm, tak jsem měl ještě hlad tak jsem snědl ty dvě Delisy.
Ž: (vyvalí oči, zrychleně dýchá, poklepává nohou) A proč dvě?! Vždyť jednu jsem měla na zítřek do práce!
M: Né ty jsi mi říkala, že to je pro mě a můžu si to sníst.
Ž: (držíc se za hlavu, slzy na krajíčku a přemýšlejíc jestli od nastupujícího zoufalství, záchvatu smíchu nebo naprosté beznaděje) Já jsem ti říkala, že je tvoje, když jsi držel tu jednu. Je snad logické, že když koupím dvě, a my jsme taky dva, že to bude pro nás dva. U vás v rodině jsi viděl, že když tvoje mamka koupila dvě stejné sladkosti, snědl sis jednu, a jednu jsi nechal mně. Tak proč takto nemůžeš uvažovat i v našem případě?!
M: No tak mi to máš vysvětlit, ty jsi ale řekla že jsou moje.
Ž: Ahá, takže je to vlastně moje chyba?! Počkej.. No jistěěě, já vlastně zase předpokládala, že to pochopíš, to ti to mám vysvětlovat jako debilovi?
M: Jo.
Poznámka: Možná vám přijde absurdní, že jsem se rozčilovala kvůli jednomu snězenému oplatku. Nicméně já jsem strašné prase, jídlo zbožňuju, a jak mi sáhne někdo na nějaké, které náleží mně, neznám se a mohu i ublížit.
Otázka k zamyšlení: Čí to tedy byla chyba? Moje? Mého drahého muže, který měl štěstí, že přežil? Dámy, pánové...
Situace číslo 3:
- Přicházíme s přítelem domů z práce (ten den, kdy jedl králíka a Delisy), odemykám dveře, vstupuji dovnitř a na dřezu leží talíř s kostmi toho králíka.
Ž: Prosím tě, můžeš mi vysvětlit, co to tady ještě dělá?
M: Vždyť jsi říkala, že kosti mám dát na talíř...
Ž: ...a vyhodit.
M: Né ty jsi řekla že to mám dát na talíř....
Ž: ... a vyhodit.
M: (beze slova, kouká se na mě)
Ž: No nekoukej se na mě tak, přijde ti to snad jako standardní situace, že obereš maso, kosti hodíš na talíř a necháš to na dřezu?! Zvlášť když máš koš metr vedle toho talíře, akorát trošku jižněji?
M: No počkej, ale ty jsi říkala, že je to třeba vyhodit. Tedy to nepatřilo mně.
Ž: Ale ale, už jsme zase u Pana Seta. Jenže Seto dneska nepřijde, tak to seber do sáčku a vyhoď.
M: (odchází na záchod) No jooooo.
Ž: (s hrůzou sleduje, že dřez je pokrytý špinavým nádobím, nicméně má úsměv na tváři)
M: (vyjde ze záchodu) Co se na mě tak koukáš?
Ž: Rozhlédni se kolem sebe. Co vidíš?
M: Co je zase?
Ž: (ukazujíc prstem na nádobí) Šup šup, je večer, a ty odjíždíš, a rozhodně tady po sobě nenecháš takový bordel.
M: (s bručením si vyhrnuje rukávy a začíná s mytím nádobí) Jsi zlá.
Ž: Ne, jen napravuju to, za co se mi omlouvala tvá maminka.
M: Za co?
Ž: Za chyby ve výchově.
Poznámka: Pan Seto vznikl za situace, kdy můj muž neustále říká "ono se to uklidí, to se umyje, to se vyčistí, to se opraví". Že se to prostě samo udělá. Odtud Pan Seto.
* * * * * * * * *
Těch situací je ještě spousta, ale to byste byli značně unavení při čtení tak rozsáhlého článku. Takže mějte se krásně, dámy, buďte trpělivé jako já a muži, buďte své ženě pomocí, ne přítěží.
Andrea
Itulah sedikit Artikel Ach ti muži (1. část) terbaru dari kami
Semoga artikel Ach ti muži (1. část) yang saya posting kali ini, bisa memberi informasi untuk anda semua yang menyukai info ponsel kita. jangan lupa baca juga artikel-artikel lain dari kami.
Terima kasih Anda baru saja membaca Ach ti muži (1. část)
